Klub PodVodou na hladině
Dne 8. července jsme vyjeli (a vzápětí vypluli) na řeku Sázavu. Každý den byl něčím speciální. Vše jsme si užili. Každý den začínal modlitebkou a končil společným posezením u baterky a povídáním si o důležitých věcech. Někteří překvapovali, co vše sebou vzali, např. pressovač či protihmyzítko na baterky, někteří se dokonce i malovali.
- PONDĚLÍ
Vstávala jsem v sedm hodin a poté táhla ze schodů aspoň 20-ti kilový batoh se vším možným. Naštěstí mě se sestrou vyzvedl Ctibor a odvezl nás autem na místo srazu. Odtud jsme již všichni (a to vedoucí Šimon, David a Patrik, zdravotník Naďa, Lída, Kája, Mary, Aneta, Eliška, Anežka, Patrik ml., David ml., Honza a Marek jako členové posádek) vyjeli auty k řece. Již když jsme dojeli hned nám došlo, že nacpat všechny věci do lodních barelů
nebude snadné zvlášť pro holky :). Po pár posledních úpravách jsme vypluli. Již po začátku někteří začali mít zálibu v otáčení se kolem své osy, či zkoušeli jak romanticky dopadne když si vjedou do vrbiček nebo dokonce větší nadšenci sjížděli peřeje pozadu. Naštěstí počáteční nesrovnalosti se brzy vyladili. Navštívili jsme Sluneční zátoku od Hochů od Bobří řeky a vyfotili se s pomníkem. Po sedmnácti kilometrech (později se ukázalo, že to bylo 20km) vytrvalé jízdy jsme s úlevou zakotvili na louce. Při vytahování lodí si Patrik ml. hnul se zády. Po ibalginu a modlitbách ho to přešlo. Moc jsme toho nenaspali díky vlakové dráze, ale těšili jsme se na další den.
- ÚTERÝ
Ráno jsme začali modlitebkou, kterou jsem bohužel zaspala. Po snídani na vařiči jsme zase vyrazili. Brzo všichni zjistili, že nejbolavější část těla je právě ta sedací :). Po obědě jsme pluli dál. Naštěstí u většiny z nás jsme měli jistotu, že se neztratí, jelikož kormidelníkovo hlasité “pádluj” bylo syšet všude :). Z plánovaných 16 jsme nakonec upluli 27 kilometrů a skončili v kempu se sprchou, což byl úžasný luxus.
- STŘEDA
Ve středu mi došlo, že jsem se přepočítala a že se vracíme až v pátek a ne ve čtvrtek :). Jinak se nic moc zajímavého nestalo, jenom na asi 54. oleji někteří ztratili orientaci a začali plout proti “proudu” :). Viděli jsme spoustu nutrií, názory se v tomto ohledu hodně lišili - kluci říkali, že z nich musí být dobré maso, některé holky si je chtěli chovat za domácí mazlíčky a zbytek (v počtu jedné dívky) přemýšlel jak hezký kabát by z nich mohl být a jak by se vyjímal ve skříni. Po uplutí 13 km jsme s radostí skončili v kempu. Laďka Říčanová s manželem a dítětem nás přijeli navštívit i s buchtou, která do rána zmizela. V kempu též byli plastové
kadibudky Toi Toi, do kterých většina dívek odmítala chodit :) a ani nikdo jiný si je určitě nezamiloval.
- ČTVRTEK
Ráno bylo volnější. Dopoledne jsme se šli podívat na hrad Štenberk. Cestou zpátky jsme si každý něco koupil v potravinách. Po obědě si každý představoval trasu trochu jinak dospělí to viděli tak, že dnes by se jelo 10km a zítra 9, děti naopak chtěli jet celou trasu najednou. Přestože občas trochu poprchávalo jsme vyrazili. Jako první se cvakli Šimon s Kájou. Po dalších pár km se potopili i Naďa s Markem. V polovině cesty se rozhodlo, že jedeme až do Sázavy. Na posledním a podle některých i nejlepším jezu se Naďa a Marek otočili ještě jednou. Uplavané pádlo se chytlo a za sto metrů byl vytoužený kemp. Někteří z něho byli nadšení, jiným se zas nelíbil (z největší pravděpodobností byla druhá skupina o 13 členů menší než první, takže obsah první skupiny byl 13krát větší).
- PÁTEK
Lodě se odevzdali a my si zašli na pizzu. Dojeli jsme domů asi v 17:15. A nadšení ze svých postelí skoro hned ulehli. Vodu absolovalo úspěšně 14 členů na začátku a 13 a tři čťvrtě na konci :). Za rok se zase těšíme znovu.
Anežka Gruberová