Mise Muničák
Dne 14. 3. 2014 přesněji ve 13:30 se shromáždila hrstka odvážných vojáků (9 z Hrádku, 9 z Chrastavy) ke společné misi: Muničák. Ti členové jednotky, kteří bydlí v Chrastavě, šli pěšky a ti, kteří mají své bydliště v Hrádku, nasedli do obrněných vozidel značek Ford a Volkswagen, řízené částí našeho generálního štábu. Po tomto, pro některé namáhavém, výstupu plného pádů, nedostatku vzduchu v plicích a jiných útrap, jsme se vyškrábali na kopec k již zaparkovaným vozidlům a veselým kolegům z Hrádku, kteří si již vytáhli svačiny a rozdávali spokojené úsměvy. Ale tvrdě vycvičené vojáky z Chrastavy neodradí jentak nějaký kopec, a tak hrdě zvedli právě prokrvené hlavy a kráčeli za již velícím kapitánem Dvořákem. Byla vytažena a rozdána výzbroj a munice, vyřčena rizika boje, rozdělena družstva a mohlo se začít bojovat proti nacistům schovaných v malém cihlovém domě se třemi okny. V naší 1. misi bylo za úkol zmocnit se vlajky umístěné v domě - jedna družina ji měla za úkol hlídat a druhá se jí musela zmocnit. Boj byl tvrdý! Z lesa se ozývaly bolestné výkřiky padlých vojáků. Obránci ale nakonec podlehli a kvótu neubránili. V druhém boji se prohodily role: ti, co bránili, teď útočili a obráceně. Tentokrát zvítězilo to družsvo, které bránilo, jelikož se někteří vojáci z útočícího družstva nechali převálcovat strachem ze smrti či pouhého postřelení. Stav byl tedy 2:0 pro vítězné družstvo vedené nadporučíkem Müllerem. Tato mise se opakovala ještě dvakrát, ale náskok vítězného družstva se nedal dohnat. Konečné skóre bylo 3:1. A ani špičkově vycvičený nadporučík Veselý, nedokázal své muže již dostatečně povzbudit k boji. O vítězi bylo sice rozhodnuto, ale pokračovalo se dál. Úkolem další mise bylo, co nejrychleji se dostat k domu a udržet si ho po dobu deseti minut. Vyrazili jsem rychlým během k našemu cíli. Obě družstva k němu dorazila stejně, ale družstvo nadporučíka Veselého bylo hrubě vytlačeno a pobito. Při dalším boji, kdy byly vyměněny startovní pozice mezi družstvy, si dům udržel nadporučík Veselý a jeho muži, nadporučík Müller padl v boji :(. Kapitán vyhlásil konec boje, zabalily se všechny zbraně a šlo se, či jelo na základnu, kde proběhlo vyhodnocování a rozbor taktiky boje. Na úplný závěr, kdy nás někteří vojíni opustili, jsme si zahráli hru pro pobavení a pozvednutí morálky družstva.
Pokud chceš zažít vojenské akce, pot, boj, radost z vítězství, ale i smutek z prohry, získat nové přátele a naučit se něco nového, tak se přesně hodíš do naší party. Tak neváhej a PŘIJĎ!!!
Těšíme se na další zážitky se super lidma.
Lýda